Destigmatizace terapie: Proč není hanba chodit k psychologovi v ČR

Představte si situaci. Můžete říct kolegům v práci, že jste šli na vyšetření srdce k kardiochirurgovi? Většina z nás by to udělala bez váhání. Je to běžná péče o tělo. Ale co když řeknete, že navštěvujete psychologa? Najednou se vzduch ztíží. Kolegyně se podezřivě usměje a zeptá se: „A co ti řekla, že jsi blázen?“ Tento nesoulad je přesně tím, proti čemu bojuje současná destigmatizace terapie v České republice.

Dlouho jsme považovali návštěvu odborníka pro duševní pohodu za známku slabosti nebo dokonce šílenství. Doba se však mění. Podle dat z Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) se počet pacientů u psychologů mezi lety 2018 a 2022 zvýšil o 37 %. Lidé konečně začínají chápat, že péče o mysl je stejně důležitá jako péče o tělo. Otázka zní: jak tento proces dokončit a proč je stále tak těžké přiznat, že potřebujeme pomoc?

Od izolovaných kampaní k systémové změně

Český přístup k problému stigmatu prošel zásadní transformací. Zatímco v minulosti šlo jen o jednotlivé, často nekoordinované kampaně, dnes stojíme před komplexním sociálním a politickým procesem. Klíčovým milníkem byl projekt s názvem „Destigmatizace“, který spustil NÚDZ v roce 2017 a skončil v roce 2022. Cílem nebylo jen „mluvit hezky“ o duševních potížích, ale vytvořit skutečnou metodiku pro celou zemi.

Tento pětiletý projekt položil základy pro dnešní strategii. Nešlo pouze o plakáty na zastávkách. Šlo o vývoj plánu destigmatizace pro ČR, pilotáž konkrétních opatření a tréninky pro pracovníky zdravotnictví i sociálních služeb. Výsledkem byla jednotná vize a vizuální identita, která pomáhá lidem rozpoznat, kde najít podporu. Po roce 2022 tuto práci navázal tříletý projekt PREPO 1, zaměřený na prevenci a podporu dospělé populace. Jedná se o součást širší reformy péče o duševní zdraví, která má zajistit, aby pomoc byla dostupná a efektivní.

Je důležité si uvědomit rozdíl v přístupu. Naše země sází více na regionální implementaci a přímé zapojování lidí, kteří služby využívají, a jejich rodin. Prof. Jiří Raboch, předseda České psychiatrické společnosti, upozorňuje, že stigma je jednou z hlavních příčin nízkých investic státu do péče. Duševně nemocní nemají silný hlas, který by za sebe mluvil, a proto je nutné jim ho dát prostřednictvím organizací jako NÚDZ.

Realita stigma: Co nám brzdí?

I přes pokroky je situace složitá. Průzkum NÚDZ z roku 2022 ukázal, že stále 54 % Čechů věří, že si člověk se svými problémy musí poradit sám. Sice je to zlepšení oproti roku 2017, kdy to bylo 71 %, ale stále jde o polovinu populace. Pro srovnání, v Nizozemsku považuje 67 % lidí duševní zdraví za stejně důležité jako fyzické. My jsme zatím daleko.

Stigma se netvoří jen ve společnosti. Mgr. Slavomíra Pukanová, vedoucí Pracovní skupiny Prevence a výzkum stigmatizace na NÚDZ, varuje, že diskriminační postoje se objevují i mezi odborníky. Policie, ale i někteří lékaři psychiatrických služeb, mohou mít zakořeněné předsudky, které komplikují přístup pacientů ke kvalitní péči. To je paradox, který musíme řešit vzděláváním.

Kritický pohled přináší také Dr. Martin Páleník z Univerzity Karlovy. Tvrdí, že některé současné kampaně slepě kopírují západní modely, aniž by respektovaly kulturní specifika české společnosti. Češi jsou rezervovanější, méně rádi sdílejí osobní problémy veřejně. Pokud ignorujeme tuto mentalitu, kampaně selhávají. Musíme najít cestu, jak promluvit k tomu, jak my skutečně jsme.

Osobní příběhy: Když se strach změní na úlevu

Statistiky jsou důležité, ale lidské příběhy mají větší sílu. Podívejme se na zkušenost Pavla (uživatel fóra r/cestizeni). Říká: „Když jsem poprvé šel k psychologovi, skoro jsem se styděl, jako bych byl slaboch. Ale po třech měsících terapie jsem pochopil, že péče o duši je stejně důležitá jako péče o tělo.“ Jeho cesta není unikátní. Stovky lidí sdílejí podobné příběhy online.

Kampaň „Pomoc je na dosah“, která běží na platformě ProPraRodice.cz, zaznamenala přes 42 000 interakcí na sociálních sítích. Dotazník v rámci této kampaně odhalil, že 68 % respondentů by dříve nikdy nešlo k psychologovi právě ze strachu, co si lidé pomyslí. A pak tu je Markéta, 28 let, která pro iDNES.cz popsala reakci kolegyň: „To by se nestalo, kdybych řekla, že chodím k kardiochirurgovi.“ Tyto komentáře ukazují, jak hluboko koření staré předsudky.

Na druhou stranu existují i pozitivní signály. Podle toolkitu „Jak mluvit o duševním zdraví“ od NÚDZ zaznamenalo 82 % lidí, kteří otevřeně mluvili o své terapii, pozitivní reakce okolí. Strach je často větší než realita. Když se někdo rozhodne být upřímný, často nalezne podporu, kterou nečekal.

Kde najít pomoc a jak začít?

Jakmile překonáte vlastní bariéru, narazíte na další problém: dostupnost. V České republice je podle Českého statistického úřadu pouze 3,2 psychologa na 10 000 obyvatel. Doporučený standard je 5 na 10 000. Chybějící kapacitu kompenzuje růst trhu duševního zdraví, který Deloitte hodnotí růstem z 4,2 miliardy Kč v roce 2018 na 6,8 miliardy Kč v roce 2022.

Pro ty, kteří si nejsou jisti, kde začít, existují první kontakty:

• Linka NÁSLED (800 155 155): Bezplatná telefonická konzultace. V roce 2022 poskytla více než 27 000 poradenství. Je to ideální první krok, pokud nevíte, komu věřit.
• Online terapie: Průzkum NÚDZ ukazuje, že 41 % lidí preferuje online formát právě kvůli nižšímu pocitu stigmatu. Nemusíte nikam chodit, stačí vám klidný kout v domově.
• Hrazení pojišťovnami: Novela Nařízení vlády č. 321/2022 Sb. umožňuje plné hrazení psychoterapie pojišťovnami pro osoby do 26 let. To vedlo k okamžitému nárůstu žádostí o 28 % v této věkové skupině.

Podle dat ÚZIS ČR využilo 63 % lidí, kteří kontaktowali první pomocnou linku, následně pravidelnou terapii. To znamená, že ten první krok je ten nejtěžší, ale nejčastěji vede k trvalé změně.

Budoucnost: Česko jako lídr v EU?

Perspektivy vypadají optimisticky. Akční plán politiky v oblasti závislostí 2023-2025 počítá se zvýšením financování služeb duševního zdraví o 15 % do roku 2025. Cílem je nejen léčit, ale preventivně působit proti stigmatu problematického chování.

Mezinárodní konference „Inovativní postupy v oblasti duševního zdraví: Česko jako lídr EU?“ naplánovaná na Pražský hrad v červnu 2025 signalizuje ambice. Bude se diskutovat o psychické odolnosti, ale i o kontroverzních tématech jako psychedeliky asistovaná terapie. NÚDZ předpovídá, že do roku 2027 klesne míra stigmatizace o 25 % oproti roku 2022. Je to ambiciózní cíl, ale s ohledem na probíhající reformu regionální péče (např. Plán regionální péče o duševní zdraví v Praze 2024-2027) reálný.

Destigmatizace není jen o tom, abychom přestali studovat. Je to o tom, abychom začali vnímat duševní zdraví jako nedílnou součást našeho života. Když přijde chřipka, jdeme k lékaři. Když přijde úzkost nebo deprese, měli bychom jít k odborníkovi bez váhání. Hanba nemá místo v moderní společnosti.