Mental Health First Aid pro laiky - praktický průvodce první pomocí v duševní krizi

Všichni jsme už někdy slyšeli, že duševní zdraví je stejně důležité jako fyzické. Co ale dělat, když kamarád, kolega nebo soused náhle propukne v úzkosti, deprese nebo dokonce má myšlenky na sebepoškození? Odpověď leží v Psychologické první pomoci, která v českém prostředí často bývá označována jako Mental Health First Aid (MHFA). Tento návod vám ukáže, jak rychle a účinně reagovat, aniž byste museli být odborníkem.

Co je Psychologická první pomoc a Mental Health First Aid?

Psychologická první pomoc (zkratka PFA) je definována jako okamžitá, krátkodobá podpora zaměřená na stabilizaci duševního stavu osoby v krizové situaci. Australský Červený kříž ji popsal již v roce 2013 jako "první pomoc poskytovanou zasažené osobě za účelem minimalizace akutní tísně a rychlé uspokojení potřeb". V České republice se termín často míchá s pojmy jako psychosociální pomoc nebo krizová intervence, přestože každá má odmítnutý rozsah a cíle.

Mental Health First Aid je mezinárodní program, který učí laické poskytovatele, jak rozpoznat varovné signály, poskytnout první podporu a odkázat na odbornou pomoc. Na rozdíl od dlouhodobější krizové intervence, která může trvat týdny až měsíce, je PFA zaměřena na první hodiny až dny po incidentu.

Šest klíčových principů PFA v českém kontextu

• Zajištění bezpečí a základních potřeb (např. klidné místo, voda).
• Stabilizace psychického stavu - aktivní naslouchání a validace emocí.
• Shromáždění informací o aktuální situaci (co se stalo, jak dlouho trvá).
• Poskytnutí praktické pomoci - např. navržení konkrétních kroků (kontakt na krizovou linku).
• Propojení s dalšími zdroji podpory (psychiatr, psycholog, sociální služby).
• Ochrana před dalším poškozením - monitorování, prevence relapsu.

Jak rozpoznat duševní krizi?

Ne každá špatná nálada znamená krizovou situaci. Sčítání několika červených vlajek vám ale pomůže odhadnout, zda je potřeba okamžitá PFA:

1. Intenzivní úzkost nebo panika - dýchání je rychlé, tělo se třese.
2. Depresivní útlum - ztráta naděje, apatie, nebo myšlenky na sebevraždu.
3. Zmatení a dezorientace - obtíže se soustředěním, nedostatek logického myšlení.
4. Riskantní chování - sebevražedné záměry, agresivita, nadměrné užívání drog.

Jakmile si všimnete alespoň dvou těchto příznaků, je čas zasáhnout.

Krok za krokem: postup první pomoci

Model "ASK, AWARE, ACT" (zkratka také používaná v mezinárodním MHFA) vám poskytuje jednoduchý, plynulý skript:

1. ASK - zeptat se: „Zdá se mi, že se vám nedaří. Můžu s vámi mluvit?“
2. AWARE - uvědomit: „Rozumím, že to je těžké. Všiml(a) jsem si, že … (přesně popište pozorované chování).“
3. ACT - jednat: Nabídněte konkrétní pomoc - například „Můžeme zavolat krizovou linku 116 111?“, nebo „Chcete, abych vám pomohl(a) najít psychologa?“

Všechny kroky by měly proběhnout v klidném tónu, s respektem a bez posuzování. Nezapomeňte na vlastní bezpečnost - pokud by situace vypadala ohrožující, volejte záchrannou službu.

Rozdíl mezi PFA, krizovou intervencí a psychosociální podporou

Tento přehled pomůže vybrat správný přístup podle situace a dostupných zdrojů.

Implementace PFA v České republice

V ČR chybí jednotný certifikační program jako v Austrálii či USA, ale existují fragmenty, které lze využít:

• Český červený kříž v rámci svých standardů první pomoci zahrnuje i psychosociální podporu, ale modul pro duševní krizi není oddělený.
• Školy (8. a 9. ročník ZŠ, 1. a 2. ročník SŠ) často dostávají dvouhodinové výukové bloky o duševním zdraví a rozpoznání krize.
• Komunitní centra a nevládní organizace (např. Global First Aid Centre) nabízejí workshopy zaměřené na základní PFA dovednosti.
• Regionální krizové linky (116 111) jsou dostupné 24/7 a slouží jako první kontakt po krokům ASK‑AWARE‑ACT.

Navzdory roztříštěnosti je klíčové vytvořit jednoduchý scénář, který lze rychle předat široké veřejnosti - například formou letáku, QR kódu na autobusových zastávkách nebo online videa.

Praktické tipy a časté chyby

Učte se z reálných situací. Zde jsou tipy, které šetří čas i energii:

• Nezastavujte se na diagnózování. Vaše úloha není stát se psychiatrem, ale poskytnout klid a nasměrovat k odborníkovi.
• Vyhněte se frází typu "Všechno bude v pořádku". Ty mohou znít povrchně a zlehčit pocity postiženého.
• Udržujte kontakt. Po první pomoci se zeptejte, zda osoba získala potřebnou pomoc, a pokud ne, pokračujte v podpoře.
• Učte se vlastní hranice. Pokud se cítíte ohroženi, okamžitě volejte záchrannou službu.

Checklist pro poskytovatele první pomoci

Uchovejte tento seznam v mobilu nebo v domácí lékárničce.

Další zdroje a kam se obrátit

Pro další vzdělávání můžete využít:

• Online kurz Mental Health First Aid od Australian Red Cross - i když není přímo český, koncepty jsou univerzální.
• Webináře Českého červeného kříže o psychosociální podpoře.
• Lokální komunitní centra, která často pořádají workshopy zaměřené na první pomoc v duševním zdraví.
• Publikace Ministerstva zdravotnictví (2021) o rozvoji psychiatrické péče - kapitola o krizové podpoře.

Zapojení se do těchto aktivit zvyšuje vaši připravenost a dává vám jistotu, že dokážete skutečně pomoci.