Poruchy osobnosti: Přehled typů a účinné psychoterapie

Všimli jste si, že některé lidi neustále narážejí do konfliktů, mají problémy udržet vztahy nebo se chovají průběžně neadekvátně? To může být známka poruchy osobnosti. Přinášíme vám přehled nejčastějších typů, jak jsou klasifikovány v mezinárodních systémech a které psychoterapie opravdu fungují.

Porucha osobnosti je dlouhodobý, inflexibilní a neadaptivní vzorec chování, vnímání a vztahování k okolí, který podstatně omezuje kvalitu života jedince i jeho sociální fungování. Poruchy osobnosti jsou diagnostikovány podle kritérií MKN‑10 (F60‑F69) nebo DSM‑5, přičemž prevalence se pohybuje kolem 11 % populace.

Jak jsou poruchy osobnosti klasifikovány?

Existují dva hlavní diagnostické přístupy:

• MKN‑10 - kategoriální, fenomenologický systém používaný v ČR.
• DSM‑5 - doplňkový, rozděluje poruchy do tří klastrů (A, B, C).

Nejčastější typy a jejich klinické projevy

Zde jsou stručně popsány nejčastější poruchy osobnosti a jak se projevují v každodenním životě.

1. Paranoidní porucha osobnosti - trpí neustálou podezřívavostí, čte záměry druhých jako hrozby.
2. Schizoidní porucha osobnosti - vyhýbá se sociálním kontaktům, postrádá emocionální reakce.
3. Schizotypální porucha osobnosti - má podivné myšlenky, sociální úzkost, může mít halucinace při stresu.
4. Antisociální (disociální) porucha - ignoruje zákony a práva, často se dopouští kriminálního chování.
5. Histrionická porucha osobnosti - neustále hledá pozornost, používá dramatizaci a manipulaci.
6. Narcistická porucha osobnosti - má přehnané představy o vlastní důležitosti, postrádá empatii.
7. Emočně nestabilní (borderline) porucha - intenzivní, nestabilní vztahy, impulzivní chování a sebepoškozování.
8. Vyhýbavá porucha osobnosti - silná úzkost z odmítnutí, vyhýbá se sociálním situacím.
9. Závislá porucha osobnosti - podléhá rozhodnutím druhých, má strach z osamělosti.
10. Anankastická porucha osobnosti - perfekcionismus, potřeba kontrolovat detaily, rigidita.

Psychoterapeutické přístupy podle typu

Každý typ vyžaduje jiný terapeutický rámec. Níže jsou nejčastěji doporučované terapie.

• Dialektická behaviorální terapie (DBT) - hlavně pro emočně nestabilní poruchu osobnosti. Kombinuje kognitivně‑behaviorální techniky s mindfulness a ukazuje dobré výsledky v snižování sebepoškozování.
• Kognitivně‑behaviorální terapie (KBT) - efektivní u anankastické, vyhýbavé i schizotypální poruchy. Zaměřuje se na změnu maladaptivních myšlenek a sociální dovednosti.
• Psychodynamická terapie - vhodná pro histrionickou a narcistickou poruchu, pomáhá odhalit nevědomé konflikty a obranné mechanismy.
• Schema terapie - používá se u borderline (emočně nestabilní) a dalších, zaměřuje se na dlouhodobé vzorce (schémata) a jejich změnu.
• Terapeutický trénink sociálních dovedností - u schizotypální a vyhýbavé poruchy pomáhá snižovat úzkost a zlepšovat interakci.
• Virtuální realita (VR) - nově pilotováno pro vyhýbavou poruchu osobnosti v Praze, umožňuje simulovat sociální situace v bezpečném prostředí.

Praktické tipy a výzvy v terapii

Terapeuti často čelí nízké motivaci klientů. Podle průzkumu ČLK (2022) pouze 35 % lidí s diagnostikovanou poruchou aktivně vyhledává terapii. Pro zvýšení zapojení je dobré:

• Stanovit konkrétní, měřitelné cíle (např. „navštívit 2 skupinové sezení týdně“).
• Vytvořit strukturovaný plán a pravidelně ho revidovat.
• Zapojit podpůrné systémy - rodinu nebo blízké přátele - ale u závislé poruchy dbát na „přílišnou“ závislost na terapeutovi.
• U histrionických klientů udržet pevné hranice a nepodléhat dramatizaci.

Další překážkou je nedostatek specializovaných terapeutů v ČR. Ministerstvo zdravotnictví uvádí jen 127 registrovaných specialistů pro více než 500 potřebných. Průměrná čekací doba 8‑10 měsíců ztěžuje včasnou intervenci.

Současný stav a vyhlídky v České republice

Poslední data (2023) ukazují, že Česká republika stojí na 18. místě v EU z hlediska dostupnosti péče o poruchy osobnosti. Nicméně několik iniciativ mění obraz:

• Projekt NeuroVR od roku 2020 testuje virtuální realitu pro sociální trénink u vyhýbavých pacientů - první výsledky naznačují snížení úzkosti o 30 %.
• Pilotní studie schema terapie (2022) pro borderline dosáhla 40 % redukce sebepoškozování po 12 měsících.
• Prof. Jiří Raboch předpovídá, že do 2030 bude počet specializovaných center vzrůst z 7 na 15, což by mohlo čekací dobu zkrátit na 3‑4 měsíce.

Tyto trendy naznačují posun směrem k inovativním metodám a rozšíření kapacit - což je dobrá zpráva pro všechny, kdo hledají pomoc.

Klíčové body ke zapamatování

• Porucha osobnosti je trvalý a maladaptivní vzorec chování, který postihuje cca 11 % populace.
• MKN‑10 a DSM‑5 jsou hlavní diagnostické rámce; DSM‑5 rozděluje poruchy do klastrů A (podivíni), B (afektovaní) a C (úzkostní).
• Každý typ má své osvědčené terapeutické přístupy - DBT pro borderline, KBT pro anankastické a schizotypální, psychodynamiku pro narcistické a histrionické.
• Motivace a dostupnost jsou hlavní bariéry; inovace jako VR a schema terapie pomáhají překonat omezení.
• V ČR se situace pomalu zlepšuje - očekává se více center a kratší čekací doby během příštích pěti let.