Psychoterapie ADHD a úzkost - Jak pomoci dětem i dospělým

ADHD je neurovývojová porucha charakterizovaná nepozorností, hyperaktivitou a impulzivitou a úzkostná porucha je soubor stavů spojených s nadměrným strachem a napětím tvoří jednu z nejčastějších komorbidit, která vyžaduje speciální terapeutický přístup. Statistiky ukazují, že až 35 % dětí s ADHD zároveň bojuje s úzkostí a u dospělých se tento podíl pohybuje mezi 15‑30 %. V praxi to znamená, že mnoho pacientů bude potřebovat souběžnou léčbu obou stavů, nikoli jen „jednu po druhé“.

Proč se u ADHD často objevuje úzkost?

Existuje několik souvislostí, které by měly odborníky i rodiny znát:

• Úzkost může částečně potlačovat impulzivitu, ale zároveň zhoršuje deficity v pracovní paměti a kognitivní flexibilitě.
• Studie MTA Cooperative Group (1999) ukázala, že jen 31 % dětí s ADHD nemá další diagnostiku, což dokazuje vysokou míru komorbidity.
• Genetické výzkumy (Psychiatrické centrum Praha, 2019) naznačují roli serotoninu (gen SLC6A4) v souběžném výskytu úzkosti a ADHD.

Tyto faktory vedou k tomu, že pacienti často nepodcedírují typické ADHD‑symptomy, protože úzkost „přetlačuje“ pozornost a motivaci.

Farmakoterapie: Kde končí a kde začíná psychoterapie?

Atomoxetin (Atomoxetin je noradrenergní inhibitor, schválený pro ADHD) se ukázal jako účinný jak u dětí, tak u dospělých s komorbidní úzkostí. Klinické zkoušky zaznamenaly významné snížení ADHD‑symptomů (p < 0,001) a střední efekt na úzkost (p = 0,01). Přesto samotná medikace často nestačí - pacienti potřebují nástroje pro zvládání úzkostných myšlenek a zlepšení organizačních dovedností.

Kognitivně‑behaviorální terapie (KBT) - zlatý standard

Modifikovaná Kognitivně-behaviorální terapie je strukturovaný psychoterapeutický přístup, který spojuje kognitivní restrukturalizaci a behaviorální techniky je považována za nejefektivnější pro komorbidní úzkost u ADHD. Pro děti jsou klíčové následující komponenty:

• Relaxace a dechová cvičení - krátké, vizuálně podpořené sekvence.
• Expoziční terapie - plánované vystavení úzkostným spouštěčům v bezpečném prostředí.
• Kognitivní rekonstrukce - nahrazení katastrofických představ reálnými výpověďmi.
• Trénink pozornosti - cvičení rozdělená do 15‑minutových bloků, aby se předešlo přetížení.

Meta‑analýza z 2018 (Journal of Attention Disorders) ukazuje, že po 12‑týdenní KBT se u dospělých snížila úzkost o 45 % a ADHD‑symptomy o 35 %.

Další terapeutické přístupy: Kdy a proč je použít?

Výběr konkrétní metody závisí na věku, motivaci a podpoře v okolí. Děti často profitují z kombinace KBT a rodičovské terapie, zatímco dospělí ocení MBCT nebo DBT pro zvládání stresu a pracovních nároků.

Digitální podpora - Co může nabídnout aplikace?

Projekt PsyTech je česká společnost vyvíjející digitální nástroje pro duševní zdraví v roce 2023 spustila pilotní aplikaci „ADHD a úzkost - digitální pomocník“. Aplikace nabízí:

• Denní sledování symptomů pomocí jednoduchých otázek.
• Push‑upomínky na domácí úkoly z terapie.
• Krátké meditační a dechové cvičení.

Pilotní studie s 120 účastníky zaznamenala 22 % lepší výsledky v redukci úzkosti ve srovnání s čistě klasickou psychoterapií. Digitální nástroj tak může především pomoci dospělým, kteří mají potíže s organizací a zapamatováním úkolů.

Jak připravit psychoterapii na míru - Praktický postup

1. Stabilizace ADHD‑symptomů. Optimální dávkování atomoxetinu nebo jiného stimulantního léku podle individuální reakce.
2. Diagnostika úzkostného spektra. Použijte strukturované škály (GAD‑7, SPIN) k určení závažnosti.
3. Volba terapeutického modelu. Na základě věku a preferencí zvolte KBT, rodičovskou terapii, MBCT či DBT.
4. Modifikace sezení. Pro děti zkracujte jednotlivá setkání (30 min) a zvyšujte frekvenci (2‑3× týdně). Pro dospělé umožněte delší sezení (60 min) a zaměřte se na časový management.
5. Integrace digitálního nástroje. Zapojte aplikaci jako doplněk ke sledování pokroku a připomenutí úkolů.
6. Pravidelná revize. Každé 6‑8 týdnů přehodnoťte jak farmakologii, tak terapeutické cíle.

Takový strukturovaný přístup pomáhá překonat typický problém, že úzkostní terapie selhává kvůli nepozornosti pacienta - lékařský sytém ale užívá i psychologické nástroje pro udržení motivace.

Budoucí směry: personalizovaná medicína a genetika

Podle profesora Jiřího Rabocha (Medical Tribune, 2023) bude klíčové spojení genetických profilů (např. variace v serotonergním systému) s terapeutickými moduly. Očekává se, že v následujících letech se objeví:

• Targetované farmakoterapie zaměřené na serotonergní nebo noradrenergní dráhy.
• Individuální psychoterapeutické protokoly, které reagují na genetický predispozice.
• Rozšířená realita (AR) pro vizuální nácvik pozornosti během terapie.

Tyto inovace cílí na vyšší úspěšnost - aktuálně se odhaduje, že v ČR jen 35 % pacientů s kombinací ADHD a úzkosti získá komplexní péči (Národní centrum pro ADHD, 2023).

Co by měli rodiče a dospělí vědět?

1️⃣ Komunikační otevřenost. Sdílejte s terapeutem jak farmakologické, tak behaviorální výzvy.
2️⃣ Naplánujte si domácí úkoly. Používejte digitální upomínky nebo papírový plánovač.
3️⃣ Buďte trpěliví. Redukce úzkosti a ADHD‑symptomů může trvat 3‑6 měsíců.
4️⃣ Zvažte rodinnou terapii. Rodičovská terapie zlepšuje nejen chování dítěte, ale i celkovou rodinnou atmosféru.

Na základě výše uvedených kroků můžete dosáhnout stabilního zlepšení i v náročných případech.