- Domů
- Duševní Zdraví
- Společenská odpovědnost firem: Jak programy duševního zdraví změní vaši firmu
Společenská odpovědnost firem: Jak programy duševního zdraví změní vaši firmu
Stojíte před rozhodnutím: máte v firmě zaměstnance, kteří se každý den vrací domů vyčerpaní, nezájemní, nebo dokonce se ztrácí v úzkosti? Nejde jen o to, že jsou unavení. Jde o to, že duševní zdraví zaměstnanců je dnes největší skrytou nákladovou položkou vaší firmy. A zároveň největší příležitostí.
Proč to vůbec dělat? České firmy to zatím opomíjejí
V Česku je stále příliš mnoho firem, které považují péči o duševní zdraví za „dobrý nápad“ - ne za nutnost. Podle průzkumu Up ČR z roku 2023 polovina zaměstnanců (50 %) tvrdí, že jejich zaměstnavatelé o jejich psychické pohodě vůbec nepřemýšlí. Pouhých 10 % ocenilo, že jejich firma poskytuje skutečně nadstandardní podporu. To znamená, že 90 % zaměstnanců žije v prostředí, kde jejich úzkosti, vyhoření nebo pocit bezmoci zůstávají neviditelné - a nezpracované.
A přitom je to ekonomický nesmysl. Náklady na psychické problémy zaměstnanců v Česku se každý rok pohybují kolem 40 miliard korun. To je peníze, které většina firem tráví na náhradníky, na prodlevy, na nízkou produktivitu a na vysokou fluktuaci. Když zaměstnanec odejde, protože se cítí neviděný nebo přetížený, stojí vás to nejen mzdu, ale i náklady na rekrutaci, školení a ztrátu zkušeností.
Co je vlastně program duševního zdraví?
Není to jen „zaměstnanec má k dispozici psychologa“. To je jen jeden kousek. Pravý program duševního zdraví je celistvá strategie, která se dotýká každého aspektu práce - od kultury, přes řízení, až po konkrétní benefity.
Nejúčinnější programy mají tři pilíře:
- Prevence - jak zabránit problémům, aby vůbec vznikly
- Podpora - jak pomoci, když problém už je
- Inkluzivita - jak vytvořit prostředí, kde se lidé mohou otevřít bez strachu
Příklad: Diakonie Broumov zavedla „Den pro charitu“ - jeden pracovní den ročně, kdy zaměstnanci mohou pracovat pro dobročinné organizace. To není jen „dobrý počin“. Je to výzva k tomu, aby lidé cítili smysl své práce. A to je jedna z nejsilnějších ochran proti vyhoření.
Nebo příklad z praxe: firma poskytuje 4-6 bezplatných sezení s psychologem ročně, zdarma přístup k meditační aplikaci, a každý měsíc probíhá workshop na zvládání stresu. Ale největší změna? Ředitelka na začátku každého týdne řekne ve všech týmovech: „Kdo potřebuje dnes odpočinek?“ A nikdo se nebojí odpovědět.
Management je klíč - ne bezpečnostní tým
Nejčastější chyba? Firmy si najmou externího konzultanta, který přinese PowerPoint o „psychickém zdraví“ a pak zmizí. A pak se diví, že nic nezmění.
Pravý přístup začíná u vedení. Podle průzkumu OSHA z roku 2022 je úspěšnost programů duševního zdraví jen 32 %, pokud manažeři nejsou aktivně zapojeni. Pokud ale manažeři otevřeně hovoří o vlastních pocitech, ukazují, že se starají o své týmy - a ne jen o výsledky - úspěšnost stoupne na 78 %.
Co to znamená v praxi? Že manažer musí umět:
- Slýchat - ne opravovat
- Respektovat hranice - ne nuceně vyžadovat „přesvědčení“
- Uznávat - ne jen měřit výkon
- Řídit rizika - ne jen plánovat projekt
To není „HR úkol“. To je řízení firmy.
Legislativa se mění - a to je šance
Od ledna 2025 může česká firma čerpat daňové zvýhodnění na zdravotní benefity až do výše průměrné mzdy - tedy 42 500 Kč měsíčně. To znamená, že pokud zaplatíte zaměstnanci 10 000 Kč ročně na psychologa, 5 000 Kč na meditační appku a 8 000 Kč na workshopy, můžete si tyto náklady odečíst od daně.
To není „dár od státu“. To je výzva k akci. V západní Evropě už toto funguje od roku 2018. V Česku teprve začínáme. A ti, kdo to začnou dělat teď, budou mít výhodu při náboru, při udržení zaměstnanců a při reputaci.
Co zaměstnanci opravdu chtějí?
Průzkum Upverso z roku 2023 ukázal: 89 % zaměstnanců chce zlepšit své duševní zdraví. A 68 % kandidátů považuje péči o psychické zdraví za důležitý faktor při volbě zaměstnavatele.
To znamená: pokud vaše firma nemá žádný program, neznamená to jen, že zaměstnanci jsou nešťastní. Znamená to, že kvalifikovaní lidé prostě nebudou přicházet k vám. Budou jít tam, kde mají možnost odpočívat, kde se cítí bezpečně, kde jim někdo řekne: „Je to v pořádku, když nejsi v pohodě.“
Nejde o to, aby firma byla „terapeutickým centrem“. Jde o to, aby byla lidská. A to je všechno, co lidé dnes skutečně chtějí.
Co můžete udělat hned teď?
Nemusíte čekat na rozpočet, na externího konzultanta nebo na zákon. Začněte malými kroky - ale začněte.
- Zeptejte se: Udělejte anonymní dotazník: „Co by vás uvolnilo na práci?“ Neříkejte, co byste chtěli - pusťte je, ať řeknou, co potřebují.
- Ukážte příklad: Pokud jste manažer, řekněte: „Včera jsem měl den, kdy jsem se cítil přetížený. Nejsem superman. A já si dovolím odpočinek.“ Tím změníte kulturu.
- Zavedete flexibilitu: Pokud můžete, dejte lidem možnost pracovat jinde než v kanceláři, nebo o několik hodin dříve/později. Flexibilní pracovní doba je jedním z nejúčinnějších nástrojů proti vyhoření.
- Najděte jednoho psychologa: Stačí 4 sezení ročně na zaměstnance. To není drahé. A může zachránit život.
- Udělejte Den pro zdraví: Jednou za čtvrtletí - žádné schůzky, žádné e-maile. Jen pohyb, klid, hovor, nebo ticho. Lidé si to pamatují.
Co se stane, když to neuděláte?
Neuděláte-li nic, neznamená to, že problém zmizí. Znamená to, že se zvětší.
Naše firmy se už nekonkurují jen cenami nebo produktovými vlastnostmi. Konkurujeme lidmi. A lidé dnes hledají místa, kde se cítí bezpečně. Kde je nevyžadují, aby byli „vždy v pohodě“. Kde mohou být lidé - ne jen výkonnostní stroje.
Podle McKinsey firmy, které mají komplexní přístup k duševnímu zdraví, dosahují o 18 % nižší fluktuace a o 23 % vyšší produktivity. To není „dobrý pocit“. To je číslo na účtu.
Společenská odpovědnost není jen o darování peněz na charitu. Je to o tom, jak se chováte ke svým lidem každý den. A to je největší investice, kterou můžete dnes udělat.
Má zaměstnavatel vůbec právo se zabývat duševním zdravím zaměstnance?
Ano - ale ne jako terapeut. Zaměstnavatel nemá povinnost léčit. Má povinnost vytvořit prostředí, kde se duševní problémy nevytvářejí a kde se lidé mohou obrátit za pomocí. To je rozdíl. Pokud pracovní podmínky způsobují stres, vyhoření nebo úzkost, je to právě zaměstnavatel, kdo je odpovědný za jejich řízení - ne jen za bezpečnost strojů, ale i za psychosociální rizika. To je stanoveno i zákonem 89/391/EHS.
Co když zaměstnanec nechce pomoc?
To je v pořádku. Programy duševního zdraví nejsou nucené. Je důležité nabídnout podporu - ne vyžadovat její přijetí. Lidé si vyberou, kdy a jak ji použijí. Důležité je, aby věděli, že existuje, že není za to stydět a že se to nevyužije proti nim. Ticho je největší nepřítel - otevřenost je největší ochrana.
Je to jen pro velké firmy?
Ne. Největší překážka je předsudky. Malé firmy často myslí, že „nemají peníze“ nebo „nemají lidi“. Ale často stačí jen jedna věc: manažer, který se ptá: „Jak se máš?“ a opravdu naslouchá. Bezplatné aplikace, 4 sezení s psychologem, flexibilní doba - to všechno lze udělat i s malým rozpočtem. Velké firmy mají víc prostředků, ale malé firmy mají větší blízkost - a to je výhoda.
Jak změřit, že program funguje?
Nečekáte na „výsledky“. Měříte to každý měsíc. Zajímáte se o: počet odchodů, počet nemocenek z důvodu psychického vyčerpání, výsledky anonymních dotazníků (např. WHO-5), a nejvíc - jak často lidé mluví o zdraví na schůzkách. Pokud se začnou otevírat, znamená to, že se důvěra buduje. A to je první známka úspěchu.
Co je rozdíl mezi „benefitem“ a „programem“?
Benefit je předmět - třeba „3 sezení s psychologem“. Program je systém - zahrnuje kulturu, vedení, politiku, komunikaci, podporu a měření. Můžete mít benefity bez programu - ale ne budete mít trvalý vliv. Program je to, co změní kulturu. Benefity jsou jen nástroje.
- lis 13, 2025
- Steven Talbott
- 0 Komentáře
- Zobrazit příspěvky
- trvalý odkaz