Společenská odpovědnost firem: Jak programy duševního zdraví změní vaši firmu

Stojíte před rozhodnutím: máte v firmě zaměstnance, kteří se každý den vrací domů vyčerpaní, nezájemní, nebo dokonce se ztrácí v úzkosti? Nejde jen o to, že jsou unavení. Jde o to, že duševní zdraví zaměstnanců je dnes největší skrytou nákladovou položkou vaší firmy. A zároveň největší příležitostí.

Proč to vůbec dělat? České firmy to zatím opomíjejí

V Česku je stále příliš mnoho firem, které považují péči o duševní zdraví za „dobrý nápad“ - ne za nutnost. Podle průzkumu Up ČR z roku 2023 polovina zaměstnanců (50 %) tvrdí, že jejich zaměstnavatelé o jejich psychické pohodě vůbec nepřemýšlí. Pouhých 10 % ocenilo, že jejich firma poskytuje skutečně nadstandardní podporu. To znamená, že 90 % zaměstnanců žije v prostředí, kde jejich úzkosti, vyhoření nebo pocit bezmoci zůstávají neviditelné - a nezpracované.

A přitom je to ekonomický nesmysl. Náklady na psychické problémy zaměstnanců v Česku se každý rok pohybují kolem 40 miliard korun. To je peníze, které většina firem tráví na náhradníky, na prodlevy, na nízkou produktivitu a na vysokou fluktuaci. Když zaměstnanec odejde, protože se cítí neviděný nebo přetížený, stojí vás to nejen mzdu, ale i náklady na rekrutaci, školení a ztrátu zkušeností.

Co je vlastně program duševního zdraví?

Není to jen „zaměstnanec má k dispozici psychologa“. To je jen jeden kousek. Pravý program duševního zdraví je celistvá strategie, která se dotýká každého aspektu práce - od kultury, přes řízení, až po konkrétní benefity.

Nejúčinnější programy mají tři pilíře:

• Prevence - jak zabránit problémům, aby vůbec vznikly
• Podpora - jak pomoci, když problém už je
• Inkluzivita - jak vytvořit prostředí, kde se lidé mohou otevřít bez strachu

Příklad: Diakonie Broumov zavedla „Den pro charitu“ - jeden pracovní den ročně, kdy zaměstnanci mohou pracovat pro dobročinné organizace. To není jen „dobrý počin“. Je to výzva k tomu, aby lidé cítili smysl své práce. A to je jedna z nejsilnějších ochran proti vyhoření.

Nebo příklad z praxe: firma poskytuje 4-6 bezplatných sezení s psychologem ročně, zdarma přístup k meditační aplikaci, a každý měsíc probíhá workshop na zvládání stresu. Ale největší změna? Ředitelka na začátku každého týdne řekne ve všech týmovech: „Kdo potřebuje dnes odpočinek?“ A nikdo se nebojí odpovědět.

Management je klíč - ne bezpečnostní tým

Nejčastější chyba? Firmy si najmou externího konzultanta, který přinese PowerPoint o „psychickém zdraví“ a pak zmizí. A pak se diví, že nic nezmění.

Pravý přístup začíná u vedení. Podle průzkumu OSHA z roku 2022 je úspěšnost programů duševního zdraví jen 32 %, pokud manažeři nejsou aktivně zapojeni. Pokud ale manažeři otevřeně hovoří o vlastních pocitech, ukazují, že se starají o své týmy - a ne jen o výsledky - úspěšnost stoupne na 78 %.

Co to znamená v praxi? Že manažer musí umět:

• Slýchat - ne opravovat
• Respektovat hranice - ne nuceně vyžadovat „přesvědčení“
• Uznávat - ne jen měřit výkon
• Řídit rizika - ne jen plánovat projekt

To není „HR úkol“. To je řízení firmy.

Legislativa se mění - a to je šance

Od ledna 2025 může česká firma čerpat daňové zvýhodnění na zdravotní benefity až do výše průměrné mzdy - tedy 42 500 Kč měsíčně. To znamená, že pokud zaplatíte zaměstnanci 10 000 Kč ročně na psychologa, 5 000 Kč na meditační appku a 8 000 Kč na workshopy, můžete si tyto náklady odečíst od daně.

To není „dár od státu“. To je výzva k akci. V západní Evropě už toto funguje od roku 2018. V Česku teprve začínáme. A ti, kdo to začnou dělat teď, budou mít výhodu při náboru, při udržení zaměstnanců a při reputaci.

Co zaměstnanci opravdu chtějí?

Průzkum Upverso z roku 2023 ukázal: 89 % zaměstnanců chce zlepšit své duševní zdraví. A 68 % kandidátů považuje péči o psychické zdraví za důležitý faktor při volbě zaměstnavatele.

To znamená: pokud vaše firma nemá žádný program, neznamená to jen, že zaměstnanci jsou nešťastní. Znamená to, že kvalifikovaní lidé prostě nebudou přicházet k vám. Budou jít tam, kde mají možnost odpočívat, kde se cítí bezpečně, kde jim někdo řekne: „Je to v pořádku, když nejsi v pohodě.“

Nejde o to, aby firma byla „terapeutickým centrem“. Jde o to, aby byla lidská. A to je všechno, co lidé dnes skutečně chtějí.

Co můžete udělat hned teď?

Nemusíte čekat na rozpočet, na externího konzultanta nebo na zákon. Začněte malými kroky - ale začněte.

1. Zeptejte se: Udělejte anonymní dotazník: „Co by vás uvolnilo na práci?“ Neříkejte, co byste chtěli - pusťte je, ať řeknou, co potřebují.
2. Ukážte příklad: Pokud jste manažer, řekněte: „Včera jsem měl den, kdy jsem se cítil přetížený. Nejsem superman. A já si dovolím odpočinek.“ Tím změníte kulturu.
3. Zavedete flexibilitu: Pokud můžete, dejte lidem možnost pracovat jinde než v kanceláři, nebo o několik hodin dříve/později. Flexibilní pracovní doba je jedním z nejúčinnějších nástrojů proti vyhoření.
4. Najděte jednoho psychologa: Stačí 4 sezení ročně na zaměstnance. To není drahé. A může zachránit život.
5. Udělejte Den pro zdraví: Jednou za čtvrtletí - žádné schůzky, žádné e-maile. Jen pohyb, klid, hovor, nebo ticho. Lidé si to pamatují.

Co se stane, když to neuděláte?

Neuděláte-li nic, neznamená to, že problém zmizí. Znamená to, že se zvětší.

Naše firmy se už nekonkurují jen cenami nebo produktovými vlastnostmi. Konkurujeme lidmi. A lidé dnes hledají místa, kde se cítí bezpečně. Kde je nevyžadují, aby byli „vždy v pohodě“. Kde mohou být lidé - ne jen výkonnostní stroje.

Podle McKinsey firmy, které mají komplexní přístup k duševnímu zdraví, dosahují o 18 % nižší fluktuace a o 23 % vyšší produktivity. To není „dobrý pocit“. To je číslo na účtu.

Společenská odpovědnost není jen o darování peněz na charitu. Je to o tom, jak se chováte ke svým lidem každý den. A to je největší investice, kterou můžete dnes udělat.