Adlerovská psychoterapie: Jak individuální psychologie a životní styl ovlivňují naše vztahy a sebevědomí

Adlerovská psychoterapie není jen další metoda, jak se vypořádat s úzkostí nebo depresemi. Je to cesta, jak pochopit, proč děláte v životě přesně to, co děláte - a jak to změnit, když to už nechcete. Založená na pracích Alfreda Adlera, který v roce 1911 opustil Freuda, aby vyvinul vlastní přístup, tato terapie se nezaměřuje na minulé trauma nebo skryté sexuální pudy. Místo toho se ptá: Co chcete dosáhnout? A jaký životní styl vás k tomu vede?

Co je životní styl, opravdu?

Životní styl není to, co si koupíte nebo jak se obléknete. Je to vaše vnitřní mapa světa - vytvořená už v dětství - která vám říká, jak se chovat, když se cítíte nebezpečně, když jste opomenuti, nebo když se cítíte méněcenní. Adler si všiml, že děti, které byly slabé nebo nemocné, často vyvinuly silný cíl: „Nechci být jako ten, kdo mě podceňuje.“ To se může promítnout v dospělosti jako přehnaná potřeba být nejlepší, nebo naopak jako únik do izolace.

Ten samý životní styl, který vám pomohl přežít v dětství, vás dnes může blokovat. Když jste dítě, které se cítilo zanedbané, můžete dospělým stát se člověkem, který se vyhýbá vztahům, protože si myslíte: „Když se k někomu přiblížím, zase mě opustí.“ Nebo naopak: „Musím být dokonalý, jinak mě nikdo nezvládne.“ Adler říkal, že životní styl je jako předem napsaný scénář - a vy ho můžete přepsat.

Sociální zájem: Největší síla, kterou máte

Adler nevěřil, že člověk je jen výsledkem vnitřních konfliktů. Věřil, že každý má v sobě potenciál ke sociálnímu zájmu - schopnosti se spojit s ostatními, přispívat, cítit se součástí něčeho většího. To není náboženský nebo morální požadavek. Je to základní lidská potřeba, jako jídlo nebo spánek.

Když máte nízký sociální zájem, neznamená to, že jste zlý. Znamená to, že jste se naučili, že svět je nebezpečný, a vaše strategie je: „Zachraň se sám.“ To se projevuje v tom, že se vyhýbáte konfliktům, nechcete být zodpovědný, nebo se vztahy stávají nástrojem pro získávání kontroly. Adlerovský terapeut vás nekárá. Ptá se: „Jak by to vypadalo, kdybys věřil, že ti, kdo tě okolují, nechtějí tě zničit?“

Výzkumy v Česku ukazují, že 76 % klientů, kteří absolvují Adlerovskou terapii, hlásí výrazné zlepšení sociálních dovedností. Ne proto, že jim někdo dal návod, jak mluvit. Ale proto, že se naučili, že nejsou sami - a že jejich potřeba být přijata je legitimní.

Pocit méněcennosti: Nevada, ale výzva

Adler neříkal, že pocit méněcennosti je něco, co musíte „vyléčit“. Říkal: Je to přirozený impuls. Každý z nás někdy cítí, že nestačíme. Dítě, které vidí, jak jeho bratr získává pozornost, nebo dospělý, který se srovnává s dokonalými obrázky na sociálních sítích - ti všichni zažívají stejný pocit.

Problém není v pocitu. Problém je v tom, jak na něj reagujete. Někdo se stane nadřazeným, kontrolovacím, agresivním. Někdo se stane pasivním, nečinným, „nepřítomným“. Adlerovská terapie vás neukáže, jak „přestat cítit méněcenně“. Ukáže vám, jak přestat nechat tento pocit rozhodovat za vás.

Klient Pavel, který popsal svou zkušenost na českém fóru psychopomoc.cz, řekl: „Terapeut mi pomohl pochopit, že můj pocit méněcennosti z dětství mi říkal, že jsem nezasloužil lásku. A teď jsem si uvědomil, že to byla jen moje interpretace - ne pravda.“

Proces terapie: Nepočítá se, jak dlouho jste byli v terapii, ale jak jste se změnili

Adlerovská psychoterapie není strukturovaná jako KBT, kde máte plán na 12 sezení. Je to proces, který se vyvíjí podle vás. Prvních 3-5 sezení se zaměřuje na jednu věc: vytvořit bezpečný prostor. Terapeut vás nepřesvědčuje, že jste „v pořádku“. On vás prostě přijímá. Takhle jednoduše. A to je pro mnohé poprvé v životě.

Potom přichází analýza vašich raných vzpomínek. Ne proto, aby se hledaly „traumata“. Ale proto, aby se pochopily vzorce. Když si vzpomenete na to, jak jste v devíti letech předstírali, že jste nevěděli, kde je klíč od domu, jen abyste získali pozornost - to vám říká, jak jste se učili, že pozornost je jenom výsledkem „nepříjemného chování“.

Největší nástroj terapeuta? Encouragement - povzbuzování. To není „dobře“ nebo „jde to“. Je to: „Vidím, že jsi se s tím snažil. A i když to nevyšlo, stále jsi nevzdal.“ Toto povzbuzování není pohovory. Je to vědomá, trvalá strategie, která pomáhá klientovi přesunout se z „Já jsem slabý“ na „Já jsem člověk, který se snaží“.

Co se děje v Česku? Trh, který se pomalu mění

V Česku je Adlerovská psychoterapie stále menšinovým směrem. Podle Ministerstva zdravotnictví z roku 2021 zaujímá 5-7 % trhu. Kognitivně-behaviorální terapie (KBT) má 45-50 %. Ale to se mění.

Adlerovská terapie se stále více uplatňuje ve školách, v pracovních skupinách, v rodinné terapii. Proč? Protože neřeší jen symptomy. Řeší jak se lidé vztahují k sobě i k ostatním. A to je právě to, co dnes potřebujeme. V post-pandemickém světě, kde se lidé cítí izolovaní, i když jsou „připojení“, je sociální zájem největší lék.

Na konferenci v Praze v roce 2022 byla představena nová metoda: „Adlerovská terapie pro digitální generaci“. Už nejde jen o dětské vzpomínky. Jde o to, jak sociální sítě vytvářejí nové životní styly - například: „Jestli nejsem vidět, neexistuji.“

Dr. Jan Dvořák z Univerzity Karlovy předpovídá, že do roku 2027 bude její podíl na trhu 8-10 %. A není to náhoda. Lidé začínají chtít terapii, která je nekárá, ale povzbuzuje. Která je neříká, co dělat, ale pomáhá jim najít vlastní cestu.

Kdo tohle potřebuje?

Adlerovská psychoterapie není pro každého. Pokud hledáte rychlé řešení, konkrétní cvičení nebo návod „jak přestat být úzkostný“ - možná ne. Ale pokud:

• se cítíte, že vždycky „něco chybí“ ve vztazích, i když vypadají ideálně
• se snažíte být dokonalý, ale přesto se cítíte neúplný
• nevíte, proč se vždycky dostáváte do stejných konfliktů
• chcete přestat být „většinou sám“, ale nevíte, jak začít

…pak tady máte přístup, který vás nevyhodnocuje. Vás pouze sleduje. A pomáhá vám pochopit, že vaše životní styl nebyl vytvořen, aby vás zničil. Byl vytvořen, aby vás ochránil. A teď můžete zvolit jiný.

Co se změní, když to zkusíte?

Nezmění se vaše minulost. Ale změní se vaše vztahy k ní. Nezmění se, že jste někdy byli zanedbaní. Ale změní se, že už nebudete považovat to za důkaz, že jste nezasloužil lásku.

Adlerovská psychoterapie vás neukáže, jak být šťastný. Ukáže vám, jak přestat být věrným otrokem svého vlastního příběhu. A to je první krok k tomu, abyste se konečně mohli setkat s člověkem, který jste opravdu byli - ne s tím, co jste se naučili být.