Když se člověk rozhodne jít na psychoterapii, často neví, co ho vlastně čeká. Někdo si myslí, že terapeut mu dá rady, jak žít lépe. Jiný očekává, že mu pomůže pochopit, proč se cítí tak ztraceně už celé desetiletí. A oba mají pravdu - jenže ne ve stejné terapii. Rozdíl mezi direktivní a nedirektivní psychoterapií, nebo mezi podpůrnou a rekonstrukční terapií, je jako rozdíl mezi tím, když vám mechanik řekne, co máte vyměnit, a když vás naučí, jak autu rozumět, abyste to věděli sami.
Direktivní psychoterapie: Když potřebujete konkrétní návod
Direktivní terapie je jako učebnice, kterou vám terapeut předá s konkrétními úkoly. Nejznámějším příkladem je kognitivně-behaviorální terapie (KBT) je strukturovaný, časově omezený přístup, který se zaměřuje na identifikaci a změnu negativních myšlenek a chování. Pokud máte úzkost, fobii nebo problémy se spánkem, KBT vám pomůže najít vzorce, které vás drží v pasti, a naučí vás, jak je překonat. Například: když se vám při každém výletu do supermarketu zvedne srdeční frekvence, terapeut vás nechá zaznamenávat, co přesně se děje, kdy to začíná, a jak na to reagujete. Pak vám dá domácí úkol - například postupně se blížit k vstupu do obchodu, až se to stane běžnou věcí.Nedirektivní psychoterapie: Když potřebujete prostor pro sebe
Nedirektivní terapie je naopak jako klidný pokoj, kde vás nikdo nevede, ale vás poslouchá. Nejznámější příklad je rogersovská klient-centered terapie je přístup, kde terapeut neřídí proces, ale vytváří bezpečné prostředí, ve kterém klient může objevit vlastní řešení. Tady se neřeší, co máte dělat, ale co si o sobě myslíte. Terapeut vás neukáže na chybu, ale řekne: „Zní to, že to pro vás bylo velmi těžké.“ A právě tohle „slyšet se“ může změnit všechno. Gestalt terapie se zaměřuje na okamžik, který žijete, a na to, jak vaše tělo, myšlenky a emoce spolu souvisí je další příklad - tady se neřeší minulost, ale to, co právě teď cítíte v těle, když o ní mluvíte.Podpůrná psychoterapie: Když potřebujete pevnou základnu
Podpůrná terapie není o tom, jak se změnit. Je o tom, jak přežít. Je to jako záchranná sít, která vás drží, když se cítíte, že vás všechno zřízí. Používá se u lidí v akutní krizi - těžká deprese, po ztrátě blízkého, při psychotických zážitcích. Podpůrná terapie je zaměřena na posílení stávajících zdrojů, stabilizaci emocí a obnovu pocitu bezpečí. Tady terapeut neříká: „Proč to děláte?“ Ale: „Jak jste to přežil? Co vám pomohlo?“ Zkoumá, kdy jste se cítili užiteční, kdy jste měli pocit, že něco znamenáte. A tyto okamžiky opakuje, dokud se nezakotví v paměti. V Česku se podpůrná terapie používá u 41 % klientů v prvních třech měsících terapie, podle průzkumu z roku 2023.
Rekonstrukční psychoterapie: Když potřebujete přestavět sebe sama
Rekonstrukční terapie je jako přestavba domu od základů. Neřeší jen špatnou stěnu - hledá, proč byl domů postavený špatně. Psychodynamická psychoterapie je hloubkový přístup, který zkoumá nevědomé konflikty, dětské zkušenosti a opakující se vzorce vztahů. Pokud se vám stále opakuje, že se cítíte nevýznamně ve vztazích, i když vaši partneři vás milují, psychodynamická terapie vás vede k tomu, aby jste zjistili, odkud to pochází. Možná vaše matka v dětství vás nechávala na straně, když jste se chovali „příliš hlasitě“. A dnes se necháváte vypovídat, když někdo něco říká. Tento proces trvá měsíce, často roky. Průměrně 2-5 let s týdenními sezeními. Je to náročné, ale výsledky mohou být trvalé.Když se tyto přístupy míchají: Integrativní terapie
V praxi se často nestřetávají. Místo toho se kombinují. Integrativní psychoterapie je přístup, který flexibilně přechází mezi podpůrnými a rekonstrukčními metodami podle potřeb klienta v dané fázi terapie. Třeba na začátku, kdy jste v deprese a nemůžete vstát z postele, terapeut použije podpůrné techniky - posílení rutiny, podpora, bezpečí. Až se zlepšíte, přejde k rekonstrukční práci: proč jste se cítili tak ztracení? Odkud to přišlo? Tento přístup je dnes nejrychleji rostoucí. V roce 2023 tvořil 19 % všech terapií v Česku - a očekává se, že do roku 2027 bude 25 %. Ministerstvo zdravotnictví to uznalo a v roce 2022 schválilo novou akreditaci pro integrativní terapeuty.Co říkají výzkumy a čísla
Výzkumy z Neurocentra Praha odkazuje na neurovědní poznatky o tom, jak různé typy mozku reagují na různé přístupy psychoterapie ukazují, že lidé s vysokou aktivitou v limbickém systému (část mozku, která zpracovává emoce) lépe reagují na podpůrnou terapii. Ti, kteří mají silnější aktivitu v přední kůře (místo rozhodování a analýzy), lépe reagují na rekonstrukční přístupy. To znamená: ne každý potřebuje stejnou terapii. A ne každý bude mít stejný výsledek.Podle průzkumu 13hrichurodicovstvi.cz uvádí statistiky o preferencích klientů v různých fázích psychoterapie 68 % lidí na začátku terapie chce konkrétní rady. Až po šesti měsících se 72 % z nich přesune na přístupy, které jim umožňují hlouběji pochopit sebe sama. Když někomu nabídnou příliš nedirektivní terapii, když je v akutní krizi, 23 % z nich terapii opustí - podle Adicare.cz poskytuje informace o výskytu a efektivitě různých psychoterapeutických přístupů v Česku.
Co potřebujete vědět, abyste si vybrali správnou terapii
- Pokud máte konkrétní symptomy - úzkost, fobii, problémy se spánkem, přílišná sebekritika - a chcete rychlou změnu, začněte s direktivní a podpůrnou terapií (např. KBT).- Pokud se cítíte ztraceně, nevýznamně, nebo se vám stále opakují stejné vztahové problémy - i když všechno vypadá „v pořádku“ - hledejte rekonstrukční terapii (např. psychodynamická).
- Pokud jste v krizi - po smrti, rozvodu, ztrátě práce - potřebujete podpůrnou terapii, aby vás někdo držel, ne aby vás analyzoval.
- Pokud chcete poznat sebe hlouběji a nejste v nouzi, ale chcete růst - hledejte nedirektivní přístupy jako gestalt nebo klient-centered.
Nejde o to, která terapie je „lepší“. Jde o to, která je pro vás právě teď správná. A to se může měnit. Mnoho lidí začne s podpůrnou terapií, a pak přejde k rekonstrukční. Někdo začne s KBT, a pak si uvědomí, že potřebuje pochopit, proč se vůbec cítí tak zranitelně.
Co ovlivňuje volbu terapie v Česku
V Česku dominují tři hlavní proudy: psychodynamická psychoterapie je hloubkový přístup zaměřený na nevědomé konflikty a dětské zkušenosti (32 % trhu), kognitivně-behaviorální terapie je strukturovaný, cílený přístup zaměřený na změnu myšlenek a chování (28 %) a humanistické přístupy (21 %). Většina terapeutů má specializaci na jednu metodu, ale integrativní terapeuti se stávají běžnějšími. Důležité je, že psychoterapeut je osoba s akreditovaným vzděláním podle zákona č. 96/2004 Sb., která zahrnuje minimálně 5 let vzdělání a supervizi. Ne každý psycholog je terapeut. Ne každý terapeut je schopen pracovat s rekonstrukcí. Vzdělání na rekonstrukční přístupy trvá průměrně 5,2 roku, na podpůrné jen 3,7 roku.Online terapie: Co funguje a co ne
Od roku 2020 se online terapie v Česku zvýšila z 12 % na 37 %. Ale ne všechny přístupy se v online formátu stejně daří. Kognitivně-behaviorální terapie je efektivní i online, protože má jasnou strukturu a domácí úkoly - 78 % klientů je spokojených. Nedirektivní terapie, která se opírá o přítomnost, tělesné prožívání a hluboký dialog, funguje online méně dobře - jen 62 % spokojenosti. Pokud si vybíráte online terapii, dejte si pozor: některé platformy nabízejí jen KBT, protože je snazší standardizovat. Ale pokud potřebujete hloubku, online podpůrná terapie může být lepší než offline KBT.Jak vím, jestli je terapie pro mě?
Pokud po třech sezeních necítíte, že vás někdo slyší, nebo že se něco mění - ať už jde o menší klid nebo hlubší pochopení - je čas přemýšlet o jiném terapeutovi nebo jiném přístupu. Terapie není o tom, že se musíte cítit špatně. Je o tom, že se začnete cítit lépe - a to i když se problém nevyřeší hned.
Můžu si vybrat terapii podle svého věku?
Věk není rozhodující. Ale životní fáze ano. Mladí lidé s akutními problémy často začínají s KBT. Lidé ve středním věku, kteří se ptají „proč jsem taký, jaký jsem?“, často hledají psychodynamickou terapii. Starší lidé, kteří prožívají ztrátu nebo izolaci, často potřebují podpůrnou terapii. Ale to všechno záleží na tom, co se děje uvnitř vás, ne na tom, kolik let máte.
Je rekonstrukční terapie jen pro „těžké“ případy?
Není. Rekonstrukční terapie je pro ty, kdo chtějí pochopit, proč se cítí tak, jak cítí. To nemusí být kvůli poruše. Může to být kvůli tomu, že se cítíte „prázdně“ i když máte všechno. Nebo že se vztahy opakují stejně, i když víte, že by měly být jinak. To není nemoc. To je lidská potřeba po smyslu.
Je možné mít dvě terapie najednou?
Technicky ano, ale není to doporučeno. Dvě terapie najednou mohou vést k zmatečnému zpracovávání, zvlášť pokud se opírají o různé teorie. Lepší je začít jednou, a pokud se ukáže, že potřebujete něco jiného, přejít k jinému terapeutovi. Integrativní terapeuti to dělají v rámci jedné terapie.
Co dělat, když mi terapeut nedává rady?
Pokud jste v akutní krizi a terapeut vás nevede, neříká vám, co dělat, a nezajímá se o vaše bezpečí - to není nedirektivní terapie. To je zanedbání. Nedirektivní terapie neznamená nečinnost. Znamená, že terapeut vás neřídí, ale vás sleduje, podporuje a pomáhá vám najít vlastní cestu. Pokud se vám zdá, že vás ignoruje - je čas promluvit o tom, nebo hledat jiného.
Neexistuje univerzální terapie. Existuje jen vy - a to, co potřebujete právě teď. A to se může měnit. Nejde o to, jaký přístup je „nejlepší“. Jde o to, který vám pomůže přežít, pochopit a pak růst. A to je všechno, co skutečně důležité je.