Jak poznat dobrý terapeutický přístup: Co hledat u terapeuta a proč práce s cíli je klíčová

Chcete začít s psychoterapií, ale nevíte, jak poznat, jestli terapeut pracuje dobře? Mnoho lidí si po několika sezeních říká: „Nic se nezměnilo.“ Nebo: „Cítil jsem, že mi terapeut něco vnucuje, ale nevím, proč.“ To není vaše chyba. To je chyba systému, který umožňuje, aby někdo s víkendovým kurzem vydával za terapeuta. A právě proto je důležité vědět, co činí dobrý terapeutický přístup - nejenom jak se terapeut chová, ale jak pracuje s vašimi cíli.

Co je vlastně terapeutický přístup?

Terapeutický přístup není jenom styl, jak terapeut mluví. Je to jeho vědecky ověřený rámec, jak pomáhá klientovi změnit myšlenky, pocity a chování. V Česku je registrováno přes 400 různých „metod“, ale jen několik z nich má důkazy. Nejrozšířenější jsou kognitivně behaviorální terapie (CBT), psychodynamická terapie, humanistické přístupy a systémová terapie.

Co to znamená pro vás? Kognitivně behaviorální terapie se zaměřuje na konkrétní problémy - například úzkost, deprese nebo fobie. Používá techniky jako kognitivní rekonstrukce nebo expoziční terapie. Studie z Karlovy univerzity ukazují, že CBT má 70% úspěšnost u úzkostných poruch. Psychodynamická terapie se více ptá na minulost a hluboké příčiny - vhodná pro dlouhodobé osobnostní problémy. Humanistické přístupy, jako je klient-centered terapie, se snaží vytvořit bezpečný prostor, kde se člověk může sám najít. Systémová terapie se zabývá vztahy - například v rodině nebo páru.

Ne každý přístup je pro každého. A to je první známka dobrého terapeuta: neříká, že jeho metoda je nejlepší pro všechny. Říká: „Co je pro vás důležité? A jaký přístup by vám mohl pomoci?“

Co musí mít terapeut za vzdělání?

Ne každý, kdo si dá nálepku „terapeut“, má skutečný výcvik. Podle zákona č. 96/2004 Sb. musí akreditovaný psychoterapeut absolvovat minimálně čtyřletý specializační výcvik. To znamená:

  • 1 200 hodin teoretické výuky
  • 800 hodin klinické praxe pod dohledem
  • 600 hodin sebezkušenosti (vlastní terapie)
  • 200 hodin supervize (pravidelné konzultace s odborníkem)

To je celkem více než 2 800 hodin. A to je jen minimum. Většina terapeutů má výcvik delší - 5 až 6 let. Pokud vám terapeut řekne, že „prošel kursem“ nebo „absolvoval školení na 10 dní“, je to varovný signál. Takový „terapeut“ nemá pravomoc provádět psychoterapii v Česku.

Od 1. ledna 2023 má Ministerstvo zdravotnictví centrální registr všech akreditovaných terapeutů. Můžete si ověřit, zda je terapeut v registru - stačí zadat jeho jméno na webu Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Pokud tam není, není to akreditovaný terapeut. A to není jen formální detail - je to otázka bezpečnosti a efektivity.

Kontrast mezi nekvalifikovaným certifikátem a oficiálním záznamem v registru ÚZIS.

Práce s cíli: Největší rozdíl mezi dobrým a špatným terapeutem

Většina lidí, kteří terapii ukončí předčasně, říká: „Nevěděl jsem, kam směřujeme.“ A to je pravda. Podle průzkumu České psychologické společnosti z roku 2022 bylo 65% případů předčasného ukončení terapie způsobeno nejasnými cíli.

Dobrý terapeut v prvních třech sezeních nebo nejpozději do pátého sezení společně s vámi stanoví cíle. Neříká: „Pojďme se o tom bavit.“ Říká: „Co chcete změnit za 3 měsíce?“ A pak to převede na konkrétní, měřitelné cíle - tzv. SMART cíle.

Co to znamená?

  • Specifický: „Chci mít méně panických záchvatů“ → „Chci snížit počet záchvatů z 5x týdně na 1x za 2 měsíce“
  • Měřitelný: „Cítím se lépe“ → „Budu každý den hodnotit úzkost na stupnici 1-10“
  • Dosažitelný: Cíl musí být realistický - ne „přestanu být deprese“ ale „budu moci vstát ráno a vyjít ven bez úzkosti“
  • Relevantní: Cíl musí být pro vás důležitý, ne pro terapeuta
  • Časově omezený: „Za 12 sezení“ nebo „do konce roku“

Podle studie Psychologického ústavu AV ČR jsou terapie s pravidelným měřením cílů o 35% efektivnější. A to nejde jen o psychologii - jde o to, že když víte, kam jde, můžete vidět, že se pohybujete vpřed. To dává naději. A naděje je to, co drží lidi v terapii.

Co dělá dobrý terapeut jinak?

Dobrý terapeut neříká: „Váš problém je, že jste příliš citlivý.“ Neříká: „Myslím, že to máte od vašeho otce.“ Neříká: „Vím, co je pro vás nejlepší.“

On říká: „Co si o tom myslíte vy?“

Dobrý terapeut:

  • Pravidelně kontroluje, zda cíle dosahujete - každých 3-4 sezení
  • Pokud se cíle nemění, mění metodu - ne vás
  • Používá ověřené nástroje pro měření pokroku - např. PHQ-9 pro deprese, GAD-7 pro úzkost, nebo Outcome Rating Scale
  • Nezaměňuje svůj názor za pravdu - i když se vám to může zdát „hodně moudré“
  • Neříká: „To je všechno vás“ - ale: „Co vás k tomu vedlo?“

Naopak: Pokud terapeut mění přístup bez vysvětlení, pokud se vyhýbá diskusi o cílech, pokud se chová jako „mistr“ a vy jako „žák“ - to je červená vlajka. A pokud vám nikdy neřekne, jak dlouho terapie trvá, nebo jak často se budete setkávat - to je další varovný signál.

Terapeut a klient společně vytvářejí cestu k cílům na tabuli s viditelnými kroky pokroku.

Co se děje v Česku teď?

Trh s psychoterapií roste. V roce 2022 jich bylo v Česku 2 847 akreditovaných terapeutů. V roce 2025 je jich už přes 3 500. Ale zároveň je podle Asociace českých a moravských psychologů přibližně 1 200 terapeutů, kteří nemají akreditovaný výcvik. To je 30% trhu.

Online terapie roste o 63% ročně. CBT je nejrychleji rostoucím přístupem - 35% všech terapeutů ho používá. Ale většina lidí neví, jak rozlišit mezi tím, co má důkazy, a tím, co je jen „modné“.

Od roku 2024 bude Ministerstvo zdravotnictví zavádět pravidelné kontroly kvality terapeutických přístupů. Budou se sledovat právě cíle, dokumentace a používané metody. To je velký krok vpřed.

Ale vy nemusíte čekat na zákon. Vy můžete začít teď.

Co můžete udělat hned teď?

Když hledáte terapeuta, položte tyto otázky:

  1. Máte akreditovaný výcvik? Můžete mi ukázat svůj certifikát nebo potvrdit, že jste v registru ÚZIS?
  2. S jakým terapeutickým přístupem pracujete? A proč ho považujete za vhodný pro můj problém?
  3. Co jsou naše cíle? Jak je budeme měřit?
  4. Co se stane, pokud se cíle nebudou měnit? Jak budete reagovat?
  5. Používáte nějaký standardizovaný nástroj k měření pokroku? Např. PHQ-9 nebo CORE-OM?

Nebojte se položit tyto otázky. To není podezřívání - to je zodpovědnost. Terapie není kouzelná hůlka. Je to práce. A práce se dělá s plánem.

Na platformě Terapie.cz mají terapeuté, kteří pracují s jasnými cíli, průměrné hodnocení 4,7/5. Ti, kteří cíle nezadávají, dosahují 3,2/5. To není náhoda. To je výsledek.

Nejde o to, jestli terapeut je „milý“ nebo „hodný“. Jde o to, jestli pracuje s vašimi cíli - a jestli ví, jak zjistit, že se pohybujete vpřed.

Jak poznám, že terapeut má akreditovaný výcvik?

Zkontrolujte, zda je terapeut registrován v centrálním registru Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Všechny akreditované psychoterapeuti v Česku jsou tam uvedeni od 1. ledna 2023. Pokud tam není, nemá platný výcvik. Akreditovaný výcvik trvá minimálně 4 roky a zahrnuje teorii, praxi, sebezkušenost a supervizi.

Je všechna psychoterapie stejně účinná?

Ne. Kognitivně behaviorální terapie (CBT) má důkazy pro úzkost, deprese a fobie - úspěšnost 68-85%. Psychodynamická terapie je účinnější u komplexních osobnostních problémů, ale vyžaduje delší dobu. Humanistické přístupy pomáhají se sebepojetím, ale nemají tak silné důkazy pro konkrétní diagnózy. Alternativní metody, jako EMDR, mohou být účinné, ale pouze pokud je terapeut certifikován. Vědecky ověřené metody mají tisíce studií - jiné mají jen anekdotické příběhy.

Proč je práce s cíli tak důležitá?

Terapie bez jasných cílů je jako cesta bez mapy. 65% lidí, kteří terapii ukončí předčasně, uvádí jako hlavní důvod právě nejasné cíle. Terapie s pravidelným měřením cílů je o 35% efektivnější. Cíle vám dávají směr, motivaci a důkaz, že se něco mění - a to je to, co drží lidi v terapii.

Může terapeut změnit přístup během terapie?

Ano, ale jen pokud to vysvětlí a spojí s vašimi cíli. Pokud se přístup změní bez vysvětlení, je to varovný signál. Dobrý terapeut vás vždy informuje: „Vidím, že se vaše potřeby mění, takže navrhuji jinou techniku, protože...“ Není to náhoda - je to strategie.

Co dělat, pokud se mi terapie nelíbí?

Nejprve to s terapeutem proberete. Řekněte: „Cítím, že to nefunguje.“ Pokud se nechce o tom bavit, nebo se vyhýbá, je to známka, že nepracuje profesionálně. V takovém případě změňte terapeuta. Není to selhání - je to zodpovědné rozhodnutí. Terapie by měla pomáhat, ne zatěžovat.