Stále více lidí v Česku volí online terapii - za poslední tři roky se její podíl na trhu zvedl na 28 %. Ale zatímco někteří ji považují za stejně účinnou jako osobní setkání, skutečnost je složitější. Většina českých klientů, až 70,4 %, stále preferuje osobní terapii. Proč? Nejde jen o tradici nebo odpor k technologii. Jde o to, že některé problémy prostě nejdou léčit přes obrazovku.
Co se ztrácí, když terapeut není ve stejném místě
Představte si, že sedíte v terapii a vaše ruce se třesou. Neříkáte to slovy, ale terapeut to vidí. Přesně tak, jak vidí, jak se vám zatíží čelo, když mluvíte o rodičích, nebo jak se vám zavře hrdlo, když zmíníte dětství. Tyto signály - tzv. neverbální komunikace - tvoří až 55 % účinnosti terapie, podle výzkumu Masarykovy univerzity. Online, přes Zoom nebo Google Meet, to všechno zmizí. Kamera se často zaměří jen na obličej, a i když vidíte výraz, chybí tělo. Chybí to, co psychoterapeutka Anna Černá z praxe Hedepy nazývá „tělesnou pamětí klienta“. Tělesné napětí, které tvoří 30-40 % diagnostických informací, je online téměř neviditelné.Kdy online terapie selhává - kritické indikace
Ne každý problém se dá řešit přes obrazovku. Existují situace, kde online terapie není jen méně účinná - je nebezpečná.První indikace: komplexní trauma. Pokud prožíváte násilí, zanedbání nebo dlouhodobou emocionální závislost, potřebujete bezpečné prostředí. Osobní terapie umožňuje postupně vytvářet tělesnou i emocionální jistotu. Online to nejde - není tam fyzická přítomnost, která pomáhá klientovi cítit „jsem v bezpečí“. Uživatel „Pavla_27“ z Redditu to popsal takto: „Online mi nepomohla při traumatu z násilí - teprve osobní setkání s terapeutkou mi umožnilo prožít tělesné napětí.“
Druhá indikace: těžké mentální poruchy. Poruchy jídla s fyzickými komplikacemi, psychózy, akutní depresivní epizody s sebevražednými myšlenkami - všechny tyto stavy vyžadují okamžitý zásah. Online terapeut nemůže v případě krize přijít, zavolat sanitku, nebo vás udržet, když se zhroutíte. Podle klinické psycholožky z Psychosomatické kliniky v Praze, kterou cituje Wired.cz, 94 % českých terapeutů odmítá online terapii u klientů v akutním suicidálním riziku. To není omezení techniky - je to etická povinnost.
Třetí indikace: terapeutické metody vyžadující tělesný kontakt. Psychodrama, sensorimotorická terapie, somatická práce - všechny tyto přístupy využívají pohyb, dotek, prostor. Online je to nemožné. A když terapeut neumí pracovat s tělem, může přehlížet klíčové informace. Například, že klient při mluvení o ztrátě stále drží ruce kolem hrudi - což je tělesný signál, že se snaží „zadržet“ bolest.
Technické a věkové překážky
Někdo si myslí, že online terapie je jen o kliknutí na tlačítko. Ale to není pravda. Potřebujete stabilní internet (minimálně 5 Mbps pro HD video), soukromé místo, kde vás nikdo nebude přerušovat, a schopnost používat technologii. A tady začíná problém.Podle ČSÚ má 28 % obyvatel nad 65 let problémy s technologiemi. Pro ně je videohovor stejně náročný jako vyplnění daňového přiznání. A to není jen o věku - je to o zkušenosti. 37 % lidí nad 55 let má technické obtíže s platformami, což vede k 28 % vyššímu ukončení terapie. Online terapie pro ně není přístupná - je to překážka.
Další problém: bezpečnostní protokoly. Pouze 31 % českých online terapeutů poskytuje klientovi písemné instrukce, co dělat v krizi. Kde je linka na nouzovou pomoc? Kdo volat, když se vám zhorší? Tato informace by měla být standardem - ale není. Většina terapeutů se na to neptá, a klient si to musí najít sám. To je nebezpečné.
Kdy online terapie funguje - a kdy ne
Neříkám, že online terapie je špatná. Pro některé problémy je dokonce ideální.Kognitivně-behaviorální terapie (KBT) pro lehkou až střední únavost má online účinnost až 73 %. To je srovnatelné s osobní formou. Pokud máte obavy z sociální situace, nebo se bojíte jít do kanceláře, online terapie může být skvělým startem. Mnoho lidí věku 18-35 let ji volí - 78 % z nich preferuje tento formát. Pro ně je to pohodlí, flexibilita, možnost se zapojit i během pracovního dne.
Ale když jde o psychodynamickou terapii, hluboké vztahové problémy nebo poruchy osobnosti, účinnost klesá na 41 %. Proč? Protože tam, kde potřebujete rozumět neřečenému, kde potřebujete sledovat, jak se vám mění hlas, když mluvíte o otci, nebo jak se vám zavře oči, když se zmiňujete o přítelkyni - tam online prostředí selhává. Terapeut online vidí jen 63 % mikroexpresí obličejových svalů, zatímco osobně 92 %. To je rozdíl mezi tím, co říkáte, a tím, co opravdu cítíte.
Hybridní model - nejlepší cesta pro většinu lidí
Největší pravdou dnešního trhu je, že nejde o „nebo“, ale o „a“. 84 % českých terapeutů už nabízí hybridní model - začínáte osobně, pokračujete online. A 62 % klientů s chronickými stavy to preferuje.Proč? Protože první fáze terapie potřebuje vytvoření důvěry, bezpečí a hlubokého porozumění - to se děje osobně. Poté, když máte základ, můžete pokračovat online, aby vás terapie nevynutila vzdálenost, čas nebo náklady. To je inteligentní přístup. Není to kompromis - je to strategie.
Na začátku si položte otázku: „Co potřebuji právě teď?“ Pokud potřebujete jen nástroje, jak lépe spát nebo jak zvládat stres, online KBT je skvělá volba. Pokud potřebujete porozumět tomu, proč se vám vztahy vždycky zhroutí, proč se cítíte prázdně, i když máte všechno - potřebujete osobní terapii. A pokud máte výrazné zdravotní nebo psychické komplikace, online terapie není volba - je to riziko.
Co si pamatovat, když volíte
- Pokud máte akutní suicidální myšlenky - nevolte online. Najděte terapeuta, který vás může osobně podpořit.- Pokud máte poruchu jídla, psychózu nebo silné trauma - osobní terapie je nezbytná. Online není dostatečná.
- Pokud máte problémy s technologiemi nebo jste nad 55 let - nechte si pomoci najít osobního terapeuta. Neztrácejte čas na platformy, které vás jen frustrují.
- Pokud máte lehkou únavost, úzkost nebo problémy se spánkem - online KBT může být skvělým startem.
- Pokud chcete hlubokou změnu - začněte osobně. Pak můžete přejít na online, ale nikdy ne naopak.
Terapie není služba, kterou si objednáte jako pizza. Je to proces, který potřebuje přítomnost, důvěru a bezpečí. A tyto věci nejdou přenést přes kameru.
Je online terapie stejně účinná jako osobní?
Ne, není. U lehkých stavů, jako je mírná únavost nebo úzkost, dosahuje online terapie účinnosti až 73 %, což je srovnatelné s osobní formou. Ale u komplexních traum, poruch osobnosti nebo psychotických epizod klesá účinnost na 41 %, zatímco osobní terapie zůstává u 68 %. Rozdíl je v neverbální komunikaci - online terapeut vidí jen 63 % mikroexpresí, osobně 92 %.
Proč někteří terapeuti neudělají online terapii?
Mnoho terapeutů nemá dostatečné školení pro online praxi - pouze 41 % českých terapeutů prošlo speciálním školením. Navíc, 94 % z nich odmítá online terapii u klientů v akutním suicidálním riziku, protože chybí protokoly pro okamžitý zásah. Online prostředí nedovoluje fyzickou přítomnost, která je klíčová v krizi.
Můžu začít online a přejít na osobní terapii?
Ano, a to je i doporučený přístup. Mnoho klientů začíná online, pokud mají lehké stresové příznaky nebo problémy s přístupem. Pokud se ukáže, že potřebují hlubší práci, přecházejí na osobní setkání. Hybridní model je dnes nejčastější a nejúčinnější cesta - 62 % klientů s chronickými stavy ho preferuje.
Je online terapie levnější než osobní?
Ne, obvykle ne. 68 % terapeutů v Česku účtuje stejné sazby pro online i osobní sezení - od 800 do 2 500 Kč za hodinu. Ceny nejsou nižší, protože kvalita a náročnost práce terapeuta nejsou nižší. Rozdíl je v pohodlí a přístupnosti, ne v ceně.
Co dělat, když se mi online terapie nezdaří?
Pokud cítíte, že vás online terapie nevede k lepším výsledkům, nebo že terapeut nechápe vaše potřeby, přestanete. To není selhání - je to informace. Naučte se, co potřebujete. Pokud potřebujete hlubší vztah, fyzickou přítomnost nebo práci s tělem, přejděte na osobní terapii. Nezůstávejte v formátu, který vám nevyhovuje - vaše zdraví je důležitější než pohodlí.