První konzultace s terapeutem není test, ani zkouška. Je to setkání - jako když si najdete nového lékaře nebo zubaře, jenže místo těla se procházíte svou vnitřní světovou mapou. Mnoho lidí se před ní straší: „Budu muset všechno vyprávět?“ „Bude mi terapeut rozumět?“ „A co když to nebude fungovat?“ Všechny ty otázky jsou normální. A většina z nich se vyřeší už během prvních padesáti minut.
Co se vlastně děje na první schůzce?
První konzultace trvá obvykle 50 až 90 minut. Není to terapie ve smyslu „vyřeším ti problém“. Je to představení - obou stran. Terapeut se představí, vysvětlí, jak pracuje, jaké metody používá, jak vypadají další sezení a jaké jsou hranice jeho práce. Ty pak máš prostor říct, proč jsi přišel. Nemusíš mít všechno uspořádané. Není potřeba mít připravený přesný scénář svého utrpení. Často se ukáže, že teprve během hovoru pochopíš, co tě vlastně trápí.
Terapeut ti položí otázky jako: „Co tě přivádí sem?“, „S čím jsi přišel?“, „Kdy se to začalo?“, „Co se děje, když se to projeví?“. Může se zeptat i na rodinnou historii, dětství, vztahy, pracovní situaci - ale jen tak, aby získal obraz. Ne proto, aby tě posuzoval, ale aby pochopil, v jakém kontextu žiješ. Některé přístupy, jako kognitivně-behaviorální terapie, se zaměří na konkrétní situace - třeba jak reaguješ, když tě někdo kritizuje. Psychodynamická terapie se více pohybuje v oblasti minulosti - jak tě třeba zkušenosti z dětství ovlivňují dnes. Gestalt terapie se může začít ptát, co cítíš právě teď, v této místnosti, v tomto okamžiku.
Nejdůležitější ale není typ terapie. Je to, jestli tě terapeut počuje. Jestli se cítíš bezpečně. Jestli máš pocit, že můžeš být upřímný, aniž bys se cítil odsuzován. To je ten zlatý klíč. A to se nedá poznat z webu nebo z recenzí. Musíš to zkusit.
Co od terapie neočekávat
První sezení ti nezvládne problém. Nezvládne ho ani páté. Nezvládne ho ani dvacáté. Terapie není rychlá oprava. Není to jako vyměnit pneumatiku. Je to spíš výstavba nového domu - a nejprve musíš pochopit, co je špatně u základů. Mnoho lidí odchází z prvního sezení rozčílení, protože „nic neřešili“. Ale právě to je práce: pochopit, co se děje, ne hned opravit.
Nečekat od terapeuta: rady typu „udělej to a to“, „přestaň myslet na to“, „budeš to mít za týden“. Terapeut není poradce, který ti dá návod. Je to průvodce, který ti pomůže najít vlastní cestu. A nečekat, že ti okamžitě řekne: „Aha, ty máš traumata z dětství!“ To se nezjistí za půl hodiny. To se odhaluje postupně, jako když se rozbalí balíček - ne všechno najednou.
Jak se na první konzultaci připravit
Nemusíš se připravovat jako na zkoušku. Ale můžeš si dát pár minut předtím na to, abys se zamyslel. Co tě vlastně trápí? Nejde o to, abys našel perfektní odpověď. Stačí, když se zeptáš: „Co mě v posledních měsících nejvíc vyčerpává?“, „Kdy jsem se naposledy cítil, že jsem úplně pryč?“, „Co bych chtěl změnit?“
Nemusíš mít všechno napsané. Stačí, když si představíš jednu konkrétní situaci - třeba ten večer, kdy jsi se cítil úplně sám, i když jsi byl v rodině. Nebo ten den, kdy tě někdo zneužil a ty jsi se nic neodvážil říct. To je dostačující vstupní bod. Terapeut je zvyklý na to, že lidé přicházejí s „nečistými“ otázkami. To je v pořádku. Vlastně to je to, proč jsou tam.
Přemýšlej také o tom, co bys chtěl získat. Není to „být šťastný“. Je to něco konkrétnějšího: „Chci mít vztah, kde se nebojím říct, co cítím.“ „Chci přestat být vždycky na stráži.“ „Chci mít klid, když se probouzím.“ Těchto vět můžeš mít i pár - a nemusíš je mít všechny. Stačí jedna.
Co se stane, když ti to nebude sedět?
Ne každý terapeut je pro každého. A to je v pořádku. Více než 40 % lidí potřebuje dvě až tři sezení, než se rozhodne, zda pokračovat. A 18 % ukončí spolupráci už po první schůzce - a to je normální. Není to selhání. Je to informace. Pokud ti terapeut připadá chladný, příliš vzdálený, nebo naopak příliš agresivně „řeší“ tvé problémy, než si je vůbec zasloužíš, pak to není pro tebe. A nebo - a to je častější - ti prostě nevzbuzuje důvěru. To není nic, co bys měl přemlouvat. Důvěra není něco, co se dá vynutit. Je to jako přátelství. Když nečuješ, že ti někdo rozumí, nezůstávej.
Je to jako když jdeš do restaurace a jídelní lístek ti nechutná. Neříkáš si: „Musím to sníst, protože jsem zaplatil.“ Říkáš si: „Zkusím jinou.“
Co očekávat po první schůzce
Většina lidí, kteří přišli s úzkostí, po první konzultaci říkají: „Vlastně jsem se cítil lépe.“ Proč? Protože mohli být upřímní. Protože někdo poslechl. Protože nebyli odsuzováni. To je už velký krok. Někdo říká: „Takhle jsem se necítil už dlouho.“
Po schůzce ti terapeut obvykle řekne, zda je vhodný pro tebe, jak by mohla další terapie vypadat, kolikrát by se měli scházet a jaké jsou náklady. Většina terapeutů v Česku v roce 2025 bere 800 až 2500 Kč za hodinu. Online sezení jsou často levnější - 500 až 1800 Kč. Někteří nabízejí i snížené ceny pro studenty nebo lidi s nízkým příjmem. Neboj se se zeptat. To je normální.
Nejde o to, kolik platíš. Ale o to, jestli se ti to vyplatí. A to se zjistí až po několika sezeních. Pokud se ti po třech sezeních stále nechce jít, je to signál. Pokud se ti po třech sezeních chce jít i když ješ v špatném náladě, je to také signál.
Proč je důležité začít dřív
V Česku chodí většina lidí k terapeutovi až tehdy, když je problém tak velký, že už ho nelze ignorovat. Jak říká psycholog Jeroným Klimeš: „Většina Čechů chodí k psychologovi jako k zubaři - až když je zub zralý.“ A to je škoda. Protože terapie není jen pro krizi. Je to i pro prevenci. Pro to, abys nepřišel, když už je všechno rozbité. Pro to, abys se naučil lépe rozumět sobě, svým emocím, svým vztahům - dřív, než se to stane problémem.
Posledních pět let se počet lidí, kteří začali terapii, zvýšil o 37 %. Největší nárůst je mezi lidmi ve věku 18-30 let. To znamená, že se mění názor. Terapie není něco, co dělají „šílení“. Je to nástroj, který používají lidé, kteří chtějí žít lépe. A to je v pořádku.
Co je důležité pamatovat
- Nejsi „špatný“ nebo „slabý“, protože chceš terapii. Chceš jen žít lépe.
- Neexistuje „správná“ odpověď na otázku „S čím jsi přišel?“. Stačí, když řekneš: „Nevím. Ale cítím to.“
- Terapeut není tvůj přítel, ale ani tvůj soudce. Je to odborník, který tě poslouchá a pomáhá ti pochopit.
- První sezení není o řešení. Je o tom, abys se ukázal. A aby se ukázal on.
- Je v pořádku, když to nebude sedět. Zkus jiného.
Pokud se rozhodneš jít - jdi. Nečekáj, až budeš „připravený“. Neníš připravený. Jsi jen člověk, který se snaží přežít. A to je dostatečný důvod.
Musím mít připravený konkrétní problém, abych šel k terapeutovi?
Ne. Mnoho lidí přichází jen s tím, že se cítí „zatlačení“, „vyčerpaní“ nebo „ztracení“. Terapeut ti pomůže tyto pocity prozkoumat a najít jejich kořeny. Není potřeba mít všechno vysvětlené - právě proto chodíte k terapeutovi.
Jak vím, že jsem našel správného terapeuta?
Správný terapeut ti neřekne, co máš dělat. Zkusí tě poslechnout, nevyhodnotit a neřešit za tebe. Po několika sezeních bys měl mít pocit, že můžeš být upřímný bez obav. Pokud se cítíš jako „předmět zkoumání“, nebo pokud tě terapeut vždycky přerušuje, je to signál, že to není ten správný. Důvěra se nevytváří - je nebo není.
Je první konzultace zdarma?
Většina terapeutů si za první konzultaci účtuje plnou cenu, protože je to stejně dlouhé a náročné sezení jako ostatní. Někteří nabízejí 20-30 minut zdarma jako představení - ale to není pravidlo. Pokud je první sezení zdarma, zeptej se, co se stane po něm - nevypadá to jako „testovací“ nabídka?
Můžu si vybrat terapeuta podle pohlaví nebo věku?
Ano. Mnoho lidí potřebuje terapeuta určitého pohlaví, věku nebo kulturního pozadí, aby se cítilo bezpečně. To je úplně v pořádku. Terapie je o tvém pohodlí. Pokud tě mužský terapeut nechce poslouchat, nebo ženská ti připadá příliš „mamička“, hledej jiného. Není to náhoda - je to tvoje potřeba.
Kolik sezení potřebuji, než se necítím tak špatně?
To závisí na tobě a na problému. Někdo se cítí lépe po 5-10 sezeních, jiný potřebuje rok. Terapie není náhrada za léky, které fungují za týden. Je to proces, který se stává silnějším s časem. První výsledky se objevují často ve vztazích - třeba přestaneš být tak agresivní k partnerovi, nebo přestaneš se cítit vždycky vinen. To jsou první známky, že to funguje.
Je online terapie stejně účinná jako osobní?
Ano. Více než 80 % studií ukazuje, že online terapie je stejně účinná jako osobní, pokud je vedená kvalifikovaným terapeutem. Výhodou je dostupnost - můžeš se připojit z domova, z práce nebo z města, kde není žádný terapeut. Nevýhodou může být menší fyzická přítomnost - ale mnoho lidí si to vůbec nevšímá. Pokud se ti online sezení líbí, je to skvělá volba.
První konzultace není začátek konce. Je to začátek sebeznalosti. A to je jedna z největších výhod, které můžeš dát sobě.