Terapeutická práce se studem a vinou po traumatu: praktické cesty k soucitu

Terapeutická práce se studem a vinou po traumatu je specializovaný přístup v klinické psychologii, který pomáhá klientům zpracovat intenzivní pocity studu a viny vzniklé po traumatických událostech. Tento článek vás provede hlavními principy, osvědčenými technikami a konkrétními kroky, jak dosáhnout soucitu k sobě samému.

Proč je stud a vina tak těžké překonat?

Stud a vina jsou často zaměnitelné, ale mají odlišné kořeny. John Briere ve své studii z roku 1992 upozorňuje, že stud vzniká z vnitřního pocitu, že jsme nesplnili vlastní nebo cizí očekávání. Vina naopak souvisí s vnímáním osobní odpovědnosti za škodu, i když tato odpovědnost není reálná. Oba pocity se u lidí po dlouhodobém násilí často prolínají a blokují schopnost regulovat emoce.

Základní principy trauma‑informované péče

Klíčová myšlenka Hana Urbášková (2021) je, že současné potíže klienta zpravidla nesou stopy předchozího traumatu. Místo pouhého popisu události se terapie zaměřuje na posílení zdrojů, bezpečí a důvěru. Bez bezpečného vztahu se spouští retraumatizace - klient znovu prožívá bolest místo toho, aby se učil nové copingové strategie.

Nejčastější techniky pro zpracování studu a viny

Mezi osvědčené metody patří:

• EMDR (Eye Movement Desensitization and Reprocessing) - rychlé zpracování traumatických vzpomínek pomocí bilaterální stimulace.
• Somatic Experiencing - tělesně orientovaný přístup, který uvolňuje zadržované napětí v nervovém systému.
• Resourcing - vytváření vnitřních „bezpečných míst“, kam se klient může v krizovém momentu přenést.
• Titrace - pomalé, kontrolované přibližování se k traumatické vzpomínce tak, aby nedošlo k přetížení.

Porovnání EMDR a Somatic Experiencing

Jak najít správného terapeuta?

Podle Somacare institutu (2023) není jen odborná kvalifikace rozhodující, ale především pocit bezpečí a důvěry. Klient by měl během prvních sezení zkusit zjistit:

1. Jak terapeut mluví o traumatu - používá termíny „informovaná péče“?
2. Jaký je jeho přístup k tělu - zahrnuje somatické cvičení nebo jen rozhovor?
3. Jaký je časový rámec - jsou nastaveny realistické cíle (např. 10‑12 sezení pro první úlevu od studu)?

Velmi dobrý signál dává také certifikace v EMDR nebo Somatic Experiencing; v ČR je podle Česká psychologická společnost certifikováno jen 32 % terapeutů, takže je dobré se zeptat na konkrétní školení.

Praktické kroky v terapie - co můžete udělat i mimo sezení

Klienti často zaznamenají první úlevu po 10‑12 sezeních, ale dlouhodobá změna vyžaduje pravidelnou praxi:

• Deníkování emocí - zapisujte si momenty studu a jaké tělesné napětí se objeví.
• „Zemní“ technika - během stresu se soustřeďte na pocity nohou na zemi, pomáhá regulovat nervový systém.
• Vyhledávejte podporu - skupiny jako Centrum pro podporu duševního zdraví nabízejí peer‑support, který snižuje pocit izolace.
• Vědomé dýchání 4‑7‑8 - pomáhá snížit hyperaktivaci amygdaly, takže stud a vina nebudou tak intenzivní.

Statistiky a výzkumy - co říkají čísla

Metaanalýza Wilson a kol. (2018) ukazuje, že kombinace EMDR a somatických technik zvyšuje úspěšnost až na 85 % u klientů s komplexním traumatem. Průzkum Mezirolemi (2023) zahrnoval 150 českých klientů: 68 % hlásilo výrazné zlepšení v pocitech studu po 12 měsících, 22 % mírné zlepšení a jen 10 % žádné nebo negativní změny. Klíčovým faktorem byla kvalita terapeutického vztahu - 85 % klientů s „velmi důvěryhodným“ terapeutem dosáhlo významného pokroku, zatímco jen 35 % s „průměrným“ vztahem dosáhlo podobných výsledků.

Budoucí trendy v práci se studem a vinou

Do roku 2026 se očekává, že ketaminem asistovaná psychoterapie a integrace umělé inteligence pro personalizaci terapie budou standardem. Pilotní projekt Psyon (2023) ukázal, že 63 % pacientů s těžkou PTSD zaznamenalo snížení studu a viny po 6 sezeních ketaminové terapie. AI‑nástroje pak mohou analyzovat deníky a navrhovat individuální titrace techniky, čímž zkracují dobu potřebnou k první úlevě o 22‑35 %.

Co dělat, když terapie nefunguje?

Negativní zkušenost často souvisí s nedostatkem bezpečí nebo s příliš rychlým „znovuprožíváním“ traumat. V takovém případě je vhodné:

1. Požádat o přerušení a zaměřit se na grounding a resourcing.
2. Zvážit změnu terapeuta - důvěra je klíčová.
3. Vyhledat alternativní podpůrnou skupinu nebo krizovou linku, například In Via.

Ne všechna trauma terapie jsou „rychlé léčení“. Pokud vám někdo slibuje „vyléčení za 3 sezení“, pravděpodobně jde o komerční podvod, varuje Česká psychologická společnost (2023).

Jak měřit pokrok?

Jednoduché nástroje zahrnují:

• Scale of Shame and Guilt (SSG) - self‑report měřící intenzitu studu a viny.
• PCL‑5 (PTSD Checklist) - sleduje změny v celkovém traumatickém symptomu.
• Deníkové grafy - zaznamenávejte frekvenci a intenzitu pocity během 2‑týdenního cyklu.

Pokud během 6‑12 sezení nevidíte žádný posun, je čas prodiskutovat úpravu plánu s terapeutem.

Závěrečný pohled

Práce se studem a vinou po traumatu není jednoduchá, ale s trauma‑informovanou péčí, správnými technikami a důvěryhodným terapeutem lze vytvořit prostor pro soucit k sobě samému. terapie stud a vina tak přechází od „skrytých emocí“ k otevřenému, regeneračnímu procesu, který umožňuje klientům znovu se napojit na část sebe, která byla potlačena traumatem.